Zámek Bartošovice

Zámek v Bartošovicích je čtyřkřídlý s malým zavřeným nádvořím. Ve vstupní hale a v sálech v 1. patře je množství dochovaných prvků interiérové výbavy z 19. stol. - balustrádové zábradlí, dřevěné kazetové obklady, kazetové dveře a dřevěné kazetové stropy. Krásou a zachovalostí vyniká knihovna s mramorovým krbem, dnes využívaná jako obřadní síň.

Současnost

V současné době je zámek sídlem Regionu Poodří, svazku 20 obcí zájmového území řeky Odry a jeho blízkého okolí. Činnost svazku je zaměřena na rozvoj služeb na venkově, na obnovu kulturního a přírodního dědictví. Také je sídlem MAS Regionu Poodří, o. s. a Turistického informačního centra Regionu Poodří.

V reprezentativních prostorách zámku se nachází obřadní síň a další prostory jsou využívány k pořádání slavnostních hostin, seminářů a školení. Zámek nenabízí průvodcovskou službu.

Zámek nabízí možnost ubytování s celkovou kapacitou 41 míst, kde I. patro zámku nabízí 6 pokojů (dvou a třílůžkových) s kapacitou 14 míst, se zařazením ubytování do kategorie penzionu*. II. patro bylo v roce 2010 rekonstruováno a návštěvníkům je k dispozici 9 pokojů (dvou, tří, čtyř a pětulůžkových) s vlastním sociálním zařízením a celkovou kapacitou 27 míst, se zařazením ubytování do kategorie penzionu* superior.

Dále se v zámku nachází výstavní Expozice Moravského Kravařska, která je rozdělena do 4 tématických celků: Galerie osobností, Moravské Kravařsko, Bartošovický zámek vč. minulosti a přítomnosti Poodří, Vojenská historie a lazaretní pokoj.

Historie

Dějiny zámku v Bartošovicích mají za sebou obdo­bí, kdy se zámek spolu se svými majiteli dostal do po­předí kulturního a společenského života celé oblasti Kravařska, o to více nás musí mrzet skutečnost, že jeho počátky jsou až do dnešních dnů zahaleny rouškou tajemství a nepropustnou hradbou mlčení písemných pramenů.

Jeho základy snad můžeme spatřovat ve staré gotické tvrzi Drslava z Ochab někdy z období 1. poloviny 15. století, stavební podobu tvrze neznáme ani za dalších jejich nástupců rytířů Čeplů z Belku.

V roce 1522 odkoupil vesnici s tvrzí Zikmund Sedlnický z Choltic, za jehož přítomnosti zaznamenala tvrz další stavební rozvoj: jeho syn Václav Sedlnický pře­stavěl starou, nepohodlnou tvrz do renesanční podo­by, jak o tom svědčil nález zdobného kamenného portálu s letopočtem 1583. Posledním Sedlnickým na bartošovickém zámku se stal jeho syn Albrecht. Jeho vdova Anna odprodala statek nejvyššímu písaři kní­žectví opavského Janu Felixovi Podstatskému z Prusinovic (1616) a v majetku tohoto starobylého morav­ského rodu zámek zůstal po celých dlouhých 150 let.

Do roku 1890 byl součástí zámku i pivovar, do roku 1970 konírna a hospodářské budovy.

Rekonstrukce elektroinstalace a vybavení křišťálovými lustry proběhla v roce 1987.

29. 3. 1994 soudním rozhodnutím se zámek stal majetkem obce Bartošovice.

V letech 1995 - 1997 proběhla oprava omítek, fasády a střechy.

Roku 1999 rekonstrukce sociálního zařízení v I. a II. patře.

30. 11. 1999 byl zámek spolu se zámeckým parkem prohlášen kulturní památkou.

Od roku 2000 je v zámku umístěno informační centrum Regionu Poodří.

V roce 2001 byly zrekonstruovány pokoje v I. poschodí, dále byla provedena výměna střešní krytiny v atriu zámku a upraveny příjezdové komunikace v zámeckém parku.

Od 1. ledna 2002 se zámek v Bartošovicích stal sídlem Regionu Poodří, svazku 19 obcí Novojičínska.